Czech Expo 2020
Business Council

Council to support participation of Czech companies at Expo 2020

Link to video

Czech Expo 2020 Business Council
August 15, 2017

Tipy pro úspěšné podnikání v Dubaji – rozhovor s návrhářkou Marcelou Danielovou

Marcela Danielová je Češka, která má úspěšnou kariéru v Dubaji, kde pracuje jako Designer Relations Director pro Fashion Forward, aktuálně jedinou a vládou podporovanou platformu na Středním východě, která sdružuje místní návrháře a pořádá většinu přehlídek a akcí z branže. Její misí je regulovat a rozvíjet módní trh a designový obchodní sektor Středního východu. Usilují také o pořádání tamního Fashion Weeku.

Tipy pro úspěšné podnikání v Dubaji – rozhovor s návrhářkou Marcelou Danielovou

Je těžké prosadit se na Blízkém východě, jednak jako žena a jednak jako cizinka? 
Moje pracovní zkušenost je velice pozitivní i jako ženy i jako cizinky. V době, kdy jsme se sem přestěhovali, tak obecně lidé, kteří sem cestovali za prací, byli vítání. Místní populace tu totiž tvoří jen 15 %. Zbytek jsou přistěhovalci. Největší komunita je tu indická, filipínská, případně ostatní arabské národy, které tady žijí, jako Saúdové a lidé ze zemí Perského zálivu. Je tu také poměrně velká britská komunita. Když jdete do banky nebo na různé úřady, tak je tam vždy zvláštní čekárna určená pouze ženám, která má ale tu výhodu, že je rychlejší. Ženy tam mohou být i s dětmi. Možná, že to dříve vzniklo z důvodu segregace, ale přináší to poměrně velké výhody.

Také některá vládní parkoviště mají vyhrazené úseky čistě pro ženy, takže jste tam v podstatě hned vedle vozíčkářů (smích), ale já osobně to vítám, protože se tím hodně věcí urychlí a ženy jsou naopak upřednostňované. Nikdy jsem nepociťovala, že by tu ženy byly nějakým způsobem degradovány. Pouze snad když tu pobýváte na rodinná víza, která jsou vázaná na manžela. V ten moment, když si potřebujete například pronajmout auto nebo cestovat do dalších arabských zemí, tak musíte mít oficiální povolení od manžela. To je ale převážně z byrokratického hlediska, protože ten člověk za vás zodpovídá. Bere se to tak, že je v podstatě váš sponzor, jelikož bez pracovního víza nemáte oficiální příjem, což tak trošku snižuje způsobilost k určitým právním úkonům. Samozřejmě, v případě pracovního víza už žádná taková potvrzení nejsou nutná.

Vizí Sheikha Zayeda, jemuž Emiráty vděčí, že jsou tak progresivní, bylo zapojovat ženy do pracovního procesu, aby měly stejné možnosti, co se týče vzdělání a celkově se integrovaly do společnosti. Je to velmi znatelné, protože máme ministryně ve vládě, ženy jsou podporovány i co se podnikání týče, takže v tomto absolutně nevidím problém. Nikdy jsem tu neměla pocit, že bych zde jako žena neměla své místo. Je to také otázkou respektu – oblékat se v určitých situacích určitým způsobem. Například, když jdete do nákupního centra, tak se vyvarovat šortek zařezaných v půlkách. Někteří turisté si to občas troufnou.

Emirátčani od nás opravdu nechtějí moc. Jde jim zkrátka o to, abyste respektovala kulturní a morální hodnoty jejich země. Ideálně alespoň sukni po kolena, něco na ramenou, i když dneska už v podstatě nikomu nevadí, že máte šortky, ale je tam taková určitá citlivost, kulturní respekt vůči tomu, že tu žije opravdu hodně národností. Indové jsou v tomto také hodně konzervativní.

Určitě se vy sama nebudete cítit dobře, když budete někde sedět v podprsence a šortkách a vedle vás paní, která zrovna přijela ze Saúdské Arábie a je zahalená od hlavy až k patě a není jí vidět ani kousek pleti. Člověk to potom začne cítit i intuitivně. Ostatní Emiráty, jako například Abú Dhabí, jsou mnohem striktnější. Tady vám nikdy nikdo nic neřekne, nedostanete pokutu, ani vás nikdo nikam nezavře, ale občas právě v nákupních centrech, pokud je žena opravdu hodně odhalená, tak ji ochranka upozorní, aby se šla obléci a jaký oděv příště zvolit.

Jaká jsou specifika regionu co se týče obchodního styku? Například uzavření smlouvy podáním ruky…
Je pravda, že tady slovo hodně platí. Nedoporučovala bych sice dělat velké obchodní smlouvy jen na dobré slovo, ale je pravda, že pokud někdo řekne: „Ano, na to se můžete spolehnout. Jsme domluveni,“ tak se na to skutečně spolehnout dá, zvlášť pokud je dotyčný místní. Dnes se ovšem každý obchod uzavírá s právníkem – smlouva, mezinárodní právo. Místní ženy, pokud jsou v abáji, nemusí mužům podávat ruku.

Je snadné dostat pracovní vízum?
Pokud si najdete práci, tak to není žádný problém. Pakliže byste chtěla přijet jako živnostník, tak ve volných zónách si samozřejmě vízum můžete koupit, tedy pokud je tam místo, protože tam určitou kapacitu. Stojí to 35 tisíc dirhamů na rok. Samozřejmě to lze i u obchodní společnosti. Takové ty malé businessy jako start-upy tu stojí asi 25 000 dirhamů. Pokud byste začínala jako živnostník, víza by vám sice vydali na 3 roky, ale určitě by od vás chtěli, abyste si postupně otevřela svoji společnost. Také by rozhodně chtěli business plán, jak se ze živnostníka stanete za tři roky společností. Což je na jednu stranu motivující, ale člověk do toho musí jít s maximálním nasazením.

Určitě ale není těžké, pokud sem chcete přijet a pracovat, práci najít nebo si otevřít vlastní podnikání, zvlášť ve volných zónách. Doporučovala bych ale nejprve přiletět jako turista a seznámit se s místním prostředím. Pro Čechy je to velmi jednoduché. Nepotřebují turistická víza a cesta sem trvá přímým letem jen šest hodin. Samozřejmě to vyžaduje i nějakou tu investici. Abyste si mohli otevřít společnost, musíte složit garanci, ale je to velmi podobné jako v České republice. V podstatě stačí, aby tato částka zůstala na účtu, než společnost oficiálně vznikne, což se dá vyřešit krátkodobou půjčkou.

Zdroj: businessinfo.cz